Petr Mikuláček: Rio 2016? Možná.

Po delší odmlce opět přináším další ze série rozhovorů s našimi atlety, tentokrát s Petrem Mikuláčkem. Mikulaj je ukecaný dost, což se trošku projevilo na délce rozhovoru, který je ale zato nabitý kvalitními informacemi ze života tohoto vícebojaře. Jediná otázka, na kterou Petr nalezl odpověď pouze v podobně vysmátého smajlíka, se týkala jeho nejoblíbenějšího Pokémona. Třeba si to do příště promyslí.

 

Jak dlouho provozuješ atletiku?

Začal jsem v září 2008.

 

A proč sis vybral zrovna královnu sportu?

Začínal jsem s fotbalem, hrál jsem ho asi dva roky, ale zjistil jsem, že kolektivní sport není o tom, co natrénuješ, ale spíše o nějaké prestiži a tak. Ve škole mi atletika vždy šla, a tak jsem nakonec přesedlal na ovál.

 

Měl jsi od začátku nějakou představu, jakou disciplínu bys chtěl dělat?

Ne, ale když jsem poprvé šel na víceboje, zjistil jsem, že to bude ta disciplína pro mě. To bylo v říjnu 2008 na krajských přeborech za mladší žáky v pětiboji

 

Pamatuješ si ten závod? Cos pokazil, co se Ti povedlo, kolik jsi udělal bodů?

Spadl jsem poprvé a zatím naposled na překážkách. Vybojoval jsem druhé místo za pro mě už teď směšný součet 1116 bodů.

 

V jakých disciplínách závodíš v průběhu roku a jaké máš největší úspěchy?

Většinou chodím kombinaci krátkých prekážek a dálky. Na mužské lize jsem začal chodit trojskok a trenér mě stále hecuje na dlouhé ploty. Úspěchy podle toho, co je bráno jako úspěch?? To, co já beru za opravdový úspěch, toho jsem zatím nedosáhl. Ale nějaké ty medaile už mám, většinou z vícebojů.

 

Co by pro Tebe byl opravdový úspěch?

Tak to, co bych si přál, je podívat se jednou na Olympijské hry (jako závodník, ne jako divák). To je ale zatím v nedohlednu. Londýn určitě ne, ale ta další už by to být mohla. :-) Medaile z republiky se už dá považovat za velký úspěch. Samozřejmě nejlépe z víceboje.

 

Jak probíhá příprava na nadcházející sezonu? Jaké v ní máš cíle?

Letos plánuji zaútočit na metu pro všechny přerovské vícebojaře- 5000 bodů. Desetiboj jsem sice ještě nešel, ale podle mého sedmiboje to teď odpovídá asi na 4500 bodů.

 

Tak to máš jěště co dělat.

Mám co dělat. Ale věřím si a to je pro vícebojaře velmi důležité.

 

Jak a u koho se připravuješ?

Připravuji se většinou s Pavlem Kolomazníkem. Takže teď děláme hlavně kondici a techniky hodně málo, proto od začátku halové sezony jezdím jednou až dvakrát týdně na trénink do Olomouce za trenérem Prudilem. Tam se zaměřujeme hlavně na techniku skoku o tyči a na výšku. Myslím si, že mi to prospívá. Odráží se to v mé výkonnosti, ve všech disciplínách jsem si vylepšil o hodně osobní rekordy.

 

V budoucnu vidíš svou přípravu jak?

Dokud budu na střední, což ješte budou další čtyři roky, tak určitě zůstávám v Přerově, potom se uvidí. Třeba Olomouc nebo Praha, to je ještě ve hvězdách.

 

A kam se hlásíš na SŠ?

Hlásím se na Střední průmyslovou školu strojírenskou tady v Přerově.

 

Myslíš, že budeš mít při studiu natolik náročné školy, jako určitě SPŠ je, čas na trénink tak jako doposud?

Myslím si, že jo. Docela trénink upřednostňuji před školou, což se rodičům nelíbí.

 

Jak často vůbec trénuješ?

Trénuji pětkrát až šestkrát týdně, podle toho, jestli jsou závody nebo ne. Z toho jsem dvakrát týdně v posilovně, zbytek je stadion, tělocvična a hala v Olomouci.

 

Vedeš si tréninkový deník?

Ano, poctivě asi půl roku.

 

Takže máš určitě přehled o naběhaných kilometrech a nazvedaném železe.

Ano, to mám. Za poslední čtyři měsíce to dělá asi 400 kilometrů, 500 tun a 10 tisíc odrazů. Ty kilometry trochu váznou, jsem o něco horší běžec, což se projevuje i v závěrečné disciplíně víceboje, a to dost znatelně. Kvůli tomu jsem rozšířil rozklusy minimálně o dvě kola na současné dva kilometry. Ale se souvisláky v lese je to už horší.

 

Co regenerace- bazén, masáže, sauna...?

Tak to je asi to nejhorší, to totiž vůbec neprovozuji. Nejlepší odpočinek je pro mě jídlo.

 

Nabízí se otázka, jak se stravuješ?

Stravuju se tak, že co vidím, to sním. Zatím to naštěstí nejde vůbec vidět, ale časem to asi budu muset omezit. Na své postavě samozřejmě pracuju i v posilovně, neboť na víceboj je občas potřeba i nějaký ten sval.

 

Pochlub se svými maximálními výkony z posilovny.

Osobáky mám 60 kg na benchpress, 127,5 kg na mrtvý tah a dřepnu 120 kg. U dřepu se snažím jít co nejníž, ale maximálně do „záchodového posedu“. Jinak přemisťuji 40kg po osmi opakováních ve čtyřech sériích.

 

Jaký stadion máš nejraději?

Spartak v Přerově, protože to mám blízko. Jinak asi Ostrava a Třinec, dobře se mi tam závodí.

 

Máš mimo atletiku nějaký větší koníček?

Ani ne, není na to moc čas.

 

Co přerovská atletika celkově, jaký na ni máš názor? Líbí se Ti mezi námi?

Kolektiv je tady suprový. Ale podmínky na trénování, zvlášť pro vícebojaře, docela špatné. Stadionu chybí důležité věci, pro mě třeba dost zásadní, ale to každý ví. Ale myslím si, že se to časem zlepší.

 

Blíží se vyhlášení nejlepších deseti atletů loňské sezóny. Jak si myslíš, že ses umístil?

Nevím, tak někde v polovině. Jsou tady zkušenější atleti, než jsem já.

 

Dobře, necháme se překvapit, co vyhlášení přinese. Chtěl bys závěrem něco vzkázat, poděkovat, doplnit... Teď máš prostor pro svobodné vyjádření.

Děkuji hlavně trénérům Kolomazníkovým, že mě z ničeho dostali už na docela dobrou úroveň. A panu Klvaňovi bych chtěl vzkázat, ať mě pustí na to hostování do Olomouce.

 

Děkuji Ti za rozhovor.

Nepřehlédněte

facebook rajce youtube

 

pokyny k odjezdum

 

chci se stat clenem

 

Přerovský deník