Míša Brtníčková: Člověk si musí projít určitým svým peklem, aby zase mohl vystoupat na vrchol

Rozhovor na našem webu nevyšel už pět let. Během nich se ale vyloupla dost zajímavá osobnost, která se svými výkony míří hodně vysoko. Míša Brtníčková dříve závodila v cyklistice, v létě 2021 ale z kola přesedlala k vytrvalostnímu běhu pod vedením Pavla Zamce a hned při svých prvních startech na podzim vyhrála vše, co se dalo. Upozornila na sebe hned celou Moravu, když na soutěži juniorských družstev zvítězila v běhu na 3000 metrů časem 10:46,98 min.

Rok 2022 byl pro Míšu zlomový. Měla horší období, kdy nemohla trénovat, ale také období lepší, kdy běhala skvěle. Fantasticky se jí povedl hned první start na dráze, když v dubnu doběhla na juniorském MČR v běhu na 10 000 metrů jako druhá! Potom ale následovala zdravotní pauza, aby se po ní na podzim vrátila ještě silnější. Na konci září zvítězila na MČR v silničním běhu na 10 km v Běchovicích a hned týden na to si připsala další prvenství na půlmaratonu v Hradci Králové.

A aby toho nebylo málo, sezónu se rozhodla zakončit pokusem o splnění limitu do vrcholového střediska U22. V sólo závodě na dráze v Přerově se jí to nejen s přehledem povedlo, ale ještě k tomu útočila na český rekord. Nakonec jí k němu chybělo pouhých 5 sekund. "Štve mě to neskutečně, ale vím, že jsem do toho celou dobu dávala úplně vše a prostě jsem na těch 5 s neměla. Takže i tak jsem neskutečně spokojená," zhodnotila mladá běžkyně svůj výkon. Sezónu tak zakončila na čele republikových tabulek pro rok 2022.

Sezónní maxima    2021   2022
1500 m 5:03,60 min   5:06,43 min
3000 m 10:46,98 min     10:17,79 min
5000 m 18:49,50 min    17:55,81 min
10 000 m 40:42,70 min   35:34,90 min
10 km silnice -   36:46 min
půlmaraton -   1:17:16 hod

 

Tvůj loňský rok byl nahoru a dolů. Jak zpětně hodnotíš svou sezónu?
Co se týče roku 2022 tak musím říct, že jsem naprosto spokojená a ani nevěřím tomu, jak moc se povedl. Ano, sice jsem v něm měla 3 takové propady (poprvé malá motivace trénovat a podruhé a potřetí zranění, která mě vyřadila), ale všechno toto špatné mi mnoho dalo. Vždy jsem se do tréninku vracela hladová a touha po výkonu byla velká. A taky se řídím pravidlem, že člověk si musí projít určitým svým peklem, aby zase mohl vystoupat na vrchol. Takže nelituji ničeho, co se stalo, ale jsem nejvíc vděčná za to, co mi rok 2022 přinesl.

A jak jsi na tom zdravotně nyní? Domácí Silvestrovský běh a zatím i celou halovou sezónu jsi vynechala…
Už lépe a lépe. Běhat už mi naštěstí jde, což je hlavní, takže se pomalu vracím. Silvestrák jsem vynechala, protože jsem ho měla zakázaný, mám teď jako hlavní prioritu hlavní sezónu, takže se podle toho i řídím.

A s jakými zdravotními neduhy ses vlastně v posledním roce potýkala?
Nejdříve to bylo lýtko a v prosinci hýžďový sval. Obě zranění souvisela se změnou běžecké techniky, nebyla to navíc klasická svalová zranění. V hýžďovém svalu jsem měla křeče a musela jej postupně uvolňovat, u lýtka to asi nebylo jen lýtko, pokaždé mě noha bolela jinde. Pro moje tělo je přechod z kola na běh náročný, pořád hodně v běhu poznávám sama sebe.

V loňském roce jsi získala zlato na silničním MČR, stříbro na desítce na dráze, v závěru sezóny jsi navíc splnila limit do reprezentace U23. S jakými cíly půjdeš do další sezóny?
Hlavním mým cílem v sezóně 2023 je se dostat na ME U23, které se letos koná ve Finsku. Vím, že to bude těžké, protože svaz hodně zpřísnil limity, ale věřím, že pilným tréninkem a mou motivací toho můžu dosáhnout. Dále bych si určitě chtěla vylepšovat svoje osobáky na všech tratích. A kdyby se povedla nějaká ta medaile z MČR, tak bych byla neskutečně ráda, ale přece jen už jsem o kategorii výš, kde to bude mnohem náročnější.

A na jakou distanci se tedy primárně připravuješ?
Na 10 000 metrů.

Na této trati jsi v říjnu pokořila i limit do reprezentace výkonem 35:34,90 min. Co pro tebe vše vstup do repre přináší za výhody a nebo naopak povinnosti?
Co se týká reprezentace, tak zatím sama moc nevím, protože jsem zde velmi krátce. Ale co vím, je, že dostanu nějakou menší finanční podporu na přípravu a budu pozvaná na dvě běžecká soustředění. A povinnosti, musím tento rok nejspíš znovu splnit určitý limit, který repre tým stanoví.

U soustředění ještě zůstaneme, jedno reprezentační už máš na podzim za sebou na šumavském Zadově. Jak se trénovalo, bylo to o hodně jiné než jsi byla doposud zvyklá?
Soustředění bylo úžasné. Moc jsem si ho užila. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a zjistila jsem, že nejsem jediný blázen do běhání. Také jsem si de facto zkusila žít život profesionálního běžce, protože jsme jenom běhali a poté odpočívali a regenerovali. Takže i když to bylo skrz tréninky náročnější, tak jsem mnohem víc relaxovala než tady, kde mám i spoustu jiných povinností.

Co se tréninku týče, tak to bylo mnohem příjemnější než doma, protože jsem de facto každý trénink trénovala s někým a plus ta nádherná příroda. Jinak co se týče skladby, tak ta de facto byla stejná, protože můj trenér tam byl se mnou a dvoufáze trénuji většinou i tady, takže na to jsem zvyklá.

V Přerově nemáš žádnou běžkyni, která by ti stačila, trénuješ tedy buď sama a nebo s parťáky z tréninkové skupiny.
Ano, je tomu tak, většinu tréninků si musím odtrénovat sama, ale už mi to nějakým způsobem nevadí, protože už jsem si na to zvykla. Každopádně ale hodně tréninků trénuji také s kluky - Olim Punge a Markem Svobodou - a jsem jim za to nesmírně vděčná, protože hodně často zruší svůj trénink a jdou se mnou ten můj, aby mi odtahali úseky v daném tempu. Za to jim chci hodně poděkovat, protože mi to hodně pomáhá a bez nich bych určitě nebyla tam, kde jsem. Děkuji jim i za jejich rady a tipy, které mi v běhu dávají, protože jsem stále v běhu nováček.

Aktuálně se připravuješ hlavně na trať 10 000 metrů, běháš ale i kratší, někdy delší. Na jaké trati se vidíš v budoucnu?
Nejradši bych už teď hned skočila na maratony, protože čím delší trať, tím pro mě lepší, protože vytrvalost u mě vždy byla nejsilnější. Ale je mi jasné, že je na to ještě brzo.

Takže jsi spíše typ svěřence, kterého trenér musí v tréninku brzdit?
Určitě ano. Kdyby nebylo mého trenéra, tak si myslím, že bych se sama občas uhnala.

A jaké jsou tvé tréninkové objemy, kolik kilometrů týdně naběháš teď v přípravě a kolik přes závodní sezónu?
To se hodně liší i podle toho, jestli jsou o víkendu závody nebo ne. Ale teď v přípravě se to pohybuje okolo 120-150 km týdně, ale s tím, že hodně běhu chodím vážně jen volně klusat. A v závodní přípravě se to pohybuje kolem 80-120 km týdně. Ale jednou na soustředění na Zadově jsem se dostala už i na 180 km.

Tréninku se věnuješ opravdu hodně, co vše ti běh dává?
Kromě zdraví, kondice, přátel, zážitků a spoustu dalšího hlavně utváří mě samotnou. Už si de facto svůj život bez běhu nedokážu představit a vždy, když vyběhnu, tak jako kdyby všechny starosti a problémy zmizely a já jsem doopravdy šťastná. Běh je pro mě de facto jako kyslík.

Kromě toho, že trénuješ sebe, věnuješ se od září také dětem v přípravce. Jak tě to baví a dávají ti děti zabrat?
Jsou to zlatíčka, baví mě to hodně a je s nimi sranda. Ale strašně dlouho jsem tam nebyla, protože to časově bohužel moc nestíhám. S tím, jak jsem se dostala do reprezentace, přibyla mi celá řada povinností, na které jsem nikdy nebyla zvyklá a je toho najednou na mě moc, řeším různé sportovní prohlídky, biochemická vyšetření a podobně, a také studuji vysokou školu, takže toho mám opravdu hodně.

Dálkově studuješ trenérství, ale nakonec to není to, čemu by ses chtěla profesně věnovat na plný úvazek, že?
Není, budu vysokou školu nejspíš měnit. Trenérství není to, čemu jsem se původně chtěla věnovat, chtěla jsem jít na nutričního poradce. A teď zjišťuji, že je blbost studovat 3 roky něco, co vlastně nechci být. Takže řeším i změnu školy, přijímací zkoušky atd.

Závěrem máš prostor cokoliv dalšího vzkázat nebo dodat, co ještě nezaznělo.
Asi jen to, ať si jde každý za svými sny, ať už jsou jakékoliv a pamatovat na to, že hlavní je se NEVZDÁVAT!!! Protože život nám bude pod nohy neustále házet klacky, ale když to vše ustojíme, tak ten výsledek bude stát prostě ZA TO!!! Jo a rozhodně BĚHEJTE!!!

A ještě jedna hodně důležitá věc, a to, že chci nesmírně moc poděkovat mým rodičům a trenérovi, protože to vše, co už pro mě všichni udělali je neskutečné! A ano, vím, že všechny výkony určuji já sama, ale taky vím, že bez nich bych jich nedosáhla. Takže závěrem jen DĚKUJI!! Za to, že vás mám.

Tak to je super zakončení. Děkuji ti za rozhovor a ať se ti daří!

Pro Míšu můžete až do 15. března hlasovat v anketě Sportovec roku. Kromě ní se do výběru nejlepších sportovců Přerova dostali také Tereza Válková, Stanislava Bubíková a Petr Kučera. Vyhlášení proběhne ve středu 22. března od 18 hodin v Městském domě.

Nepřehlédněte

           

 

     

 

 pokyny k odjezdum

 

 Dres na cestách

© 2010-2024 Atletika SK Přerov. Všechna práva vyhrazena.