Mališka a Zatloukalová uspěli v Praze: Rosťa je třetí, Barča čtvrtá!

O uplynulém víkendu se v pražské Stromovce konalo Mistrovství České republiky juniorstva a dorostu. Atletický oddíl SK Přerov zde měl dva zástupce, a to dorostence Rostislava Mališku a juniorku Barboru Zatloukalovou. Oba dva se ve velké konkurenci dokázali výrazně prosadit.

Mališka vyhrál svůj rozběh na 60 m př. (8,23 s) a do finále postoupil třetím nejrychlejším časem. Jako lídr letošních republikových tabulek měl ambice na nejvyšší umístění, avšak ve velmi vyrovnaném finále nakonec dvěma soupeřům podlehl – o druhém místě Lukáše Desenského z TJ Sokola Hradce Králové přitom nakonec rozhodovala až cílová fotografie, s Mališkou totiž finišovali ve shodném čase 8,11 s! Ani vítězný Michal Kijanica (Atletika Poruba) se jim příliš nevzdálil (8,08 s). V tomto medailovém závodě navíc Mališka zaostal za svým osobním rekordem o pouhou setinu a potvrdil tak svou letošní vyrovnanou formu.

 

Výkon za hranicí svých možností předvedla koulařka Barbora Zatloukalová, která obsadila výborné čtvrté místo, když v posledním finálovém vrhu přehodila svůj osobní rekord (11,50 m) i svou jmenovkyni z AK Olomouc.

 

Kompletní výsledky

 

Oběma našim závodníkům jsem položila několik otázek.

 

Jak jste prožívali závody, byli jste nervózní?

B: Už od rána jsem se snažila nebýt nervózní, naštěstí mi to vydrželo. Do závodu jsem šla s tím, že můžu překvapit a vylepšit si osobní rekord. Po postupu do finále jsem už měla jisté, že budu lepší jak v létě na MČR v Třinci, a tak jsem se snažila zabojovat o lepší pozice. Jsem ráda, že mi to vyšlo na 4. místo, i když to byl v závěru celkem boj. :-)

R: Já už mám nějaké republiky za sebou, ale nikdy jsem nebyl přímý favorit na vítězství, takže nervozita byla velká, ale spíše při rozcvičování, kdy na to člověk myslel. V blocích jsem byl sice klidnější, ale ne úplně, a to se možná podepsalo na výkonu.

 

Připravovali jste se nějak speciálně na tento závod, ladili jste formu?

B: S trenérem jsme ladili na tréninku techniku a doma jsem posilovala a sem tam si šla i zaběhat.

R: Ano. S trenérem jsme věnovali hodně času tomu, abych podal co nejlepší výkon.

 

Trénujete pouze tuto disciplínu (60m př./ koule) nebo se věnujete i jiným?

B: Ráda běhám i sprinty (60 a 100 m) a venku i oštěp a disk.

R: Tuto halovou sezónu jsem se soustředil hlavně na 60 m překážek, protože na hladké nemám moc šancí, a proto jsme ladili překážky. Jinak se soustřeďuji spíše na sprinty po 400 m hladkých i s překážkami.

 

Barca

Jak dlouho závodíte v atletice a jak jste se k ní dostali? Co vás na ní nejvíce baví?

B: Atletice se věnuji od roku 2013, kdy jsem ještě hrávala volejbal v Přerově. Dostala jsem se k ní tak, že jsem si chtěla vyzkoušet házet oštěpem, začalo mě to bavit, nechala jsem volejbalu a plně se začala věnovat atletice. Nejvíce se mi na atletice líbí, že jsem tam sama za sebe a mám kolem sebe super lidi.

R: Závodím už šestým rokem, pokud správně počítám.K atletice mě přivedla mamka, protože taky dělala atletiku a taky můj kamarád Vašek. Shodou okolností mě trénuje stejný trenér jako kdysi mamku, pan Klvaňa. Nemůžu říct, co mě baví nejvíce, protože atletiku mám rád celou - hody, skoky, tréninky, soustředění… ale kdybych si měl vybrat, tak asi atmosféra na závodech.

Jaké máte cíle do letní sezóny?

B: Chtěla bych se znovu dostat na MČR a opět se dobře umístit.

R: V letní sezóně se budu soustředit hlavně na 110 m překážek a na to, abych si vynahradil lehké zklamání z HMČR. Chci se pokusit splnit nějaké limity na zahraniční závody. Takže hlavní cíl je běžet pod 14 sekund na 110 m překážek.

Co rádi děláte mimo atletiku?

B: Ráda jezdím na kole, chodím na badminton s přáteli a nebo si sem tam zajdu zahrát volejbal v Kojetíně.

R: Miluju florbal. Dále fotbal, badminton, hokej a celkově všechny sporty. Rád se dívám na seriály, filmy a sleduji hokej jak přímo na stadioně, tak v televizi.

 

Rosta

A na závěr „volná otázka“ – chcete cokoliv dalšího říct nebo někomu vzkázat?

B: Chtěla bych poděkovat panu trenérovi Klvaňovi, že se nám věnuje a vše domlouvá, bez něho by to nebylo ono. :-)

R: Děkuji svému trenérovi, protože bez něj bych nebyl tam, kde jsem. Také děkuji kamarádům za podporu.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.

Nepřehlédněte

           

 

     

 

 pokyny k odjezdum

 

 Dres na cestách

© 2010-2024 Atletika SK Přerov. Všechna práva vyhrazena.