Mistrovství Moravy a Slezska v Ostravě

Mladá redaktorka Claire Djokovič Jančík pro vás napsala velice výstižnou reportáž z dění ve Vítkovicích, kde se konalo MMaS mužů, žen, juniorstva a dorostu. Čtěte po rozkliknutí.

Vše začalo brzy ráno 30.5. Nade všechna očekávání, všichni dorazili, i přesto, že jsme měli sraz už tak brzičko. Ani nebyli kyselé ksichtíky. Den začal hned s úsměvem, díky chlapům pod vlivem kdo ví čeho, kteří byli s námi ve vagóně- jediném, kde se prý větralo. A proč?  Neustálé otázky kam jedem, co děláme za sport nebo disciplínu, nás dokázalo velice pobavit. Po chvíli smíchu jsme se utišili, ale neustále něco šlo cítit, nějaký závan pachu. Nakonec pan ,, Štístko“  neboli vzpěrač Tomáš měl ,,hovno“ na botě, tudíž nás mělo provázet celý den štěstí.

 

Stadion byl celý prázdný, když jsme přišli z nádraží. Celá tribuna patřila SKáčku. Panovala klidná atmosféra díky Nohavicovi, který nám zpíval v rozhlaseJ. Pomalinku se tribuna zaplňovala jinými oddíly. Začala ta pravá atmosféra. Evička byla vyloženě natěšená a každou chvíli hlídala čas, ale i Koutňu. Vše  se pomalu rozjíždělo, skoro všichni se šli rozběhat.  Vesměs byly pocity pro každého jiné, veselé i smutné.

 

Na výšce byla tichá a zajímavá atmosféra. Když přejdeme do sprinterské trati, teda překážky, kde nám závodila nejen Hela, ale pak i Pěča. Hela jako vždy skončila první, což každý očekával, ale sama nebyla spokojená. Helo!!! Ty to dáš!!!:) Lukášek doběhl druhý. Tak tedy máme už 2 vítězství.  Budeme pokračovat na další sprinterské trati a to bude stovka, v níž se kvalifikoval do finále jistý favorit a to Aleš Kácel. Jeho konečné umístění bylo druhé. Vzhledem k tomu, že jsem nestíhala vše obkřičet a být na každém místě, tak skoro nic nemám z koule, disku či oštěpu a nemluvně o kladivu. Předem se omlouvám. Jako vždy to vyhrála má červená deka SEZNAM.CZ. Ani dnes nemusela být smutná, protože byla zase vytažená, vzhledem k proměně počasí, slunečno a pak liják jak z konve. Prostě to byl dobrý nápad jí vzít.

 

Šlo vidět, že všichni bereme školu  na závody, ať už od Aldy, který se snažil učit na pololetní písemku z českého jazyka, nebo mě či Toma. Ani jsem nemusela křičet a zachvíli si všichni zacpávali uši, díky klukovi, který svým zajímavým skoro ženským hlasem volal na nějakou holku, která běžela 800m ,,Luci, béééééž“ opravdu to byla ,,báseň“ pro moje uši. Naštěstí se nám omluvil krásnou omluvou, nechybělo ani mrknutí po  Aldovi, což nás dohnalo k naprostému smíchu. Ostatně všichni se měli proč smát, děkujeme:P :D Ke konci závodů zbylo jen už pár lidí. Buď čekali na svou disciplínu a nebo jen povzbuzovali. Chvíle napětí nastala, když Tom a Aleš měli startovat na 200m. Všichni se už pomalu balili, protože měli obavy, že nestihneme vlak. Někteří lidi trochu víc stresovali… viď Evčo :-) Oba doběhli v naprostém pořádku bez žádné úhony a Aleš s bronzem na krku.

Zbývala nám už jen jedna povinnost a to stihnout vlak. Šli jsme svižnějším krokem, nakonec jsme to stihli. Evča si chtěla koupit nový deštník a my vyčkávali náš rychlík, který nejel přes Osek. Nakonec skončila bez deštníku  a  ještě k tomu v Přerově.

 

Kompletní výsledky k nahlédnutí zde: http://online.atletika.cz/vysledky.aspx?idk=12229

Nepřehlédněte

           

 

     

 

 pokyny k odjezdum

 

 Dres na cestách

© 2010-2024 Atletika SK Přerov. Všechna práva vyhrazena.