Helena Tomková: "Táhne mě touha po vítězství."

Tentokrát jsem si k rozhovoru pozvala Helču Tomkovou. No, pozvala. Zkoušela jsem to na ni tolikrát, až nakonec ani trpělivá Helča neodolala a svolila. Nakonec vznikl pěkný rozhovor, pro mnohé z vás jistě velmi inspirativní. Moc lidí po našem ovále neběhá, kteří by měli podobně zodpovědný přístup a věděli, co vlastně od atletiky čekají....

 
Heli, kdy jsi s atletikou začínala? Dělala jsi před ní i jiný sport?
S atletikou jsem začala v roce 2004. Sportovala jsem už odmalička, jako malá jsem chodila do cvičení. Na základce jsem chodila chvíli do baletu, pak do gymnastiky a volejbalu. A nakonec jsem skončila tady.
 
 
Vzpomínáš si na svůj první závod?
Na první závod ne, ale na první republiku ano. To byl můj úplně první těžší závod, bylo to velice zvláštní, nečekala jsem, že pak přivezu domů hned tři medaile. (pozn. HMČR žactva 2006; zlato: 60m př., 150m; bronz: 3x300m společně s L. Doležalovou a S. Zapletalovou)
 
 
Vždy jsi chtěla závodit na krátkých překážkách nebo jsi zkoušela i jiné disciplíny, víceboje?
Jak určitě každý ví, na začátku dělá každý všechno, i to, co se mu moc nelíbí. Postupně se specializuje a dělá to, co mu jde nejvíc.
 
 
V mládežnických kategoriích jsi překonala několikrát národní rekord a úspěšně reprezentovala ČR na mezinárodních akcích. Jak velké jsou rozdíly oproti domácím závodům, dá-li se to vůbec nějak srovnat?
No nejdřív si musíme říct o jaký závod jde, je to velmi odlišné. Tak například republika ta bývá na lepší úrovni oproti mezistátkům. Závodník se odprezentuje, pak je odveden na místo svého závodu. Výhodou u startů je, že vám odnesou oblečení. Na mezistátku je to takové volnější, kvalita ubytování a stadionu se odvíjí podle toho, ve které zemi se MU koná, někde je horší ubytování, někde stadion, někde organizace.
 
Podmínky a organizace na MS jsou jedny z nejlepších, časový pořad se dodržuje na minutu přesně. Závodníci jdou do „callroomu“, kde je jim zkontrolováno číslo a obsah batohu a délka hřebů na tretrách. Pak čekají, než je určená osoba konečně odvede na plochu. V „callroomu“ není moc místa a přitom je důležité nevytuhnout. Tady se ještě obujete a pak vás odvedou na plochu. Po doběhnutí jdete kolem mnoha kamer a reportérů, kteří zastavují vítěze a dělají s nimi rozhovor.
 
 
Máš nějakou vtipnou vzpomínku nebo zážitek ze závodů?
Jedna historka by tu byla. Když jsem byla na závodě ve Finsku, tak jsme šly s kamarádkou ze stadionu dříve, jelikož nebylo hezky a my jsme další den závodily. Cestou jsme si házely fris-bee. No a nějak se mi to nepovedlo a trefila jsem se přímo do auta... A pak jsme jely výtahem a bavily se o tom, jak se její kamarádka bála, že se zaseknou ve výtahu, když v něm skákala. Samozřejmě mi to musela názorně předvést a my jsme se v tom výtahu zasekly. A pak jsme tam byly asi dvacet minut, než nás odtud vytáhli.
 
 
Jak se Ti líbilo loni na MS juniorů v Kanadě, co Tě překvapilo nebo naopak zklamalo?
Úžasný zážitek, dlouhá cesta letadlem, hodně zážitků a hlavně další nasbírané zkušenosti. Překvapili mě místní lidé, kteří se neustále usmívali a byli velice milí.
 
 
Jak jsi byla spokojená se závodem a stadionem samotným?
Všechno tam bylo úžasné. Jeden stadion byl úplně mimo město, ve kterém jsme bydleli. Pak byl rozcvičovák přímo u stadionu, tam většina výprav měla své zázemí se stanem a masérem. Pak tam byla ještě hala. A na hlavním stadionu se jen závodilo. Dráha mi moc nesedla, byla příliš tvrdá. A závod- starty hrozné, rozběh docela ušel, ale pak zapracovaly hodně nervy a bylo to.

 

Co plány do letošní sezóny? Připravuješ se na nějakou vrcholnou akci?
Letos mám v plánu hlavně odmaturovat. Bude to dost těžké období, ale budu se snažit. Cílem je dostat se na ME juniorů, které se koná v Talinu, a zabodovat. Chtěla bych se probojovat do finále. To je můj letošní cíl.

 

Jak často trénuješ? Kolik hodin trávíš na stadioně, v posilovně?
Pozor, letos jsem začala trénovat pětkrát týdně. Doufám, že mi to vydrží. Dvakrát týdně chodím do posilovny a ostatní dny trénuji na stadionu.

 

Liší se to výrazně mezi létem a zimou?
To určitě, v zimě se trénuje hodně vytrvalost a tu zrovna nemusím. V zimě nejsme tolik venku. V létě pořád.

 

Co regenerace? Bazén, sauna, polárium, masáže…, využíváš takových služeb?
Já vím, že je to moc důležité, ale dost to flákám.

 

V našem oddíle jsi už opravdu dlouho. Je to prostředí okolo pořád stejné nebo se mění?
Jo jo, lidé přicházejí a zase odcházejí. Prostředí se hodně změnilo. Na našem stadionu máme konečně tartan, to byly časy, když jsme ještě běhali na škváře, a pak jsme všichni chodili domů celí ušmudlaní…  Taky hodně lidí odešlo a noví zase přišli. Už to není ta stará dobrá parta jako dříve, rok od roku je nás méně a méně. Je to taky o tom, proč sem ty děti jdou, jestli jen z donucení rodičů nebo že chtějí sami. A zájmy se mění. Já se přiznám, že mě do atletiky přihlásila mamka, sama od sebe bych sem nešla.

 

Letos maturuješ, chceš se věnovat atletice i po maturitě? Hrálo při rozhodování o výběru školy roli i to, jaké bys pak měla podmínky pro trénink?
Na 100%. Rozhodování bylo hodně těžké, moc se mi odtud nechce, ale vyhrála Praha, podmínky pro atletiku jsou tam nejlepší.

 

Sleduješ dění ve vrcholné atletice?
No dřív jo, ale teď už mě to moc nebaví. Kdyžtak se jen kouknu, jak se daří našim atletům.

 

Máš nějaký sportovní vzor, někoho, kdo Tě inspiruje v tréninku?
Vzor žádný nemám, co mě táhne, je touha po vítězství.

 

Stane se někdy, že trénink vynecháš jen proto, že se Ti prostě nechce? Nebo se Ti chce vždycky?
Ne, vždycky  se mi určitě nechce, ale pokud chce člověk mít nějaké výsledky, hold musí.

 

Měla jsi někdy natolik slabou chvilku, že jsi chtěla s atletikou skoncovat?
Jo, o tom, že skončím jsem uvažovala, to bylo v období, kdy se mi vůbec nedařilo a stres ze závodů mě hodně vyčerpával. Ale když člověk okusí chuť vítězství, tak chce další a další.

 

To chápu... Máš nějaké další zájmy, něco, co opravdu ráda děláš ve svém volném čase?
Odpočívám, nejlepší je lenošení u televize a dlouhý spánek.

 

Jakou máš oblíbenou hudbu? Posloucháš ji jako mnoho atletů těsně před závody, aby tě namotivovala k lepším výkonům?
Nemám vyhraněný styl. Před závodem se soustředím sama na sebe, hudbu neposlouchám, rozptylovala by mě.

 

S vysokou výkonností určitě souvisí i životospráva. Dodržuješ nějakým způsobem jídelníček nebo sníš to, co Ti přijde první pod ruku? Jaké je Tvé oblíbené jídlo?
Jím co mi chutná, ale snažím se jíst zdravěji.  Mezi moje oblíbená jídla patří špenát, ale jen ze zahrádky. S vajíčkem a bramborem.

 

Moc Ti děkuji za rozhovor a přeju mnoho dalších úspěchů nejen na dráze, ale také v osobním životě!

Nepřehlédněte

facebook rajce youtube

 

pokyny k odjezdum

 

chci se stat clenem

 

Přerovský deník