V Ově bylo krásně aneb reportáž z MMaS žactva

V sobotu 19. února si starší žactvo moravských klubů dalo dostaveníčko ve vítkovickém tunelu, aby se utkalo o mistrovské tituly. Nemohla chybět ani výprava SK Přerov ve složení Rakušan, Richter, Schwan a Vrtěl.

Cesta ranním Intercity probíhala pokojně, až jsem z toho usnula. Velké štěstí, náhodně jsem se probrala asi tři minuty před Svinovem- kluci vůbec nevěděli, že budeme přestupovat. City Elefant nás dovezl až do Vítkovic, kde jsem zase perlila- ze čtyř možných dveří jsem musela vyzkoušet všechny, než jsem narazila na ty, které se daly otevřít. Cestu do haly jsme si tradičně zkrátili přes svah... někomu to na sněhu klouzalo víc, někomu míň, ale zvládli to všichni.

Nikdy jsem v ostravské "hale" nebyla, a tak mě překvapil děda, který hlídal, aby se všichni přezuli a venkovní boty nechali na vrátnici (trochu rozdíl oproti Olomouci). Ale přece se mi podařilo proklouznout i s mými jedinými ráno pracně umytými běžeckými botami... Času jsme měli dostatek, kluci se "poctivě" rozcvičili vsedě na zemi se svačinou v ruce a podle mého názoru málo oblečeni. Ale jak řekl Ondra- bylo jim krásně (ve smyslu teplo).

Na dálku bylo jako obvykle přihlášeno neskutečné množství závodníků, a tak je pořadatelé trochu vyškrtali. Je mi záhadou, jak mezi vybrané pětimetrové skokany proklouzl Patrik Schwan, kterého nejdelší pokus měřil 353 cm. A to jsme ještě narychlo před závodem vymýšleli rozběh (a náhodou to na první pokus vyšlo přesně na prkno :-) ).

Mezitím se rozeběhly i soutěže na dráze. Druhým nejlepším časem v rozběhu na 60 m př. (9,93 s) si Ondra Vrtěl zajistil účast ve finále B. To už mu tolik nevyšlo, časem si pohoršil a celkově mu patří 11. místo. V běhu na 60m byl z Přerováků nejrychlejší (8,74 s), ale tento čas bohužel na finále nestačil.

Svůj den neměl Michal Richter. Nejprve mu absolutně nevyšly překážky, potřeboval by mezery úplně jinak... (13,15 s). Dala jsem mu tedy reálný cíl- "hladkou šede" zaběhnout rychleji než překážky. To sice splnil, ale ani tak nebyl příliš nadšený (9,12 s). Mezi sprintery se představil i Vojta Rakušan (9,41 s) a Patrik Schwan (9,78 s).

Konečně nastal čas odjezdu. Času bylo dosti, stihli jsme i drobné nákupy v odjezdové hale. Kluci vzali útokem automat na kafe- nejprve se do něj Michal marně pokoušel naházet obě desetikoruny, aby si mohl koupit horkou čokoládu. Nakonec tam hodil dvacku a omylem zmáčkl čudlík na capuccino. Patrikovi vzal automat peníze napoprvé, ale naskytl se jiný problém- kelímek se jaksi zmáčkl a tak celá čokoláda prokapala skrz mřížku do útrob automatu.

Nastal obvyklý problém, na kterou stranu se jede a kterým z těch dvou vlaků. Ale nenechala jsem se zmást a nasedli jsme do správného pantografu. Následovalo krátké čekání ve Svinově, proložené jízdou po eskalátoru nahoru a zase dolů. Ale to už tu byl rychlík "Brňák", v sobotu vyjímečně docela prázdný... Prošli jsme celý vagon, než jsme našli dost místa pro celou naši pětičlennou výpravu. Mladý muž, který zrovna telefonoval, (dále "cestující") z nás byl evidentně nadšený sotva jsem otevřela dveře kupé.

Cestující: Kolik vás je?

Koutňa: Pět.

Cestující: Tolik?

Koutňa: No, mám hodně dětí ...

Cestující (do telefonu): No miláčku, tak už tu nejsem sám, přistoupili sem, to mám teda radost, pak se Ti ozvu ............

......

Michal vytahuje svačinu- řízek v chlebu- komentujeme to, jestli nám kousek nedá, Michal kousek odlamuje a nabízí nám.

Cestující: No vy máte teda dost! To jsem ještě neviděl...

Koutňa: To víte, mu maminka nabalila svačinu, ale mě nic nedala.

Cestující: Počkejte, vždyť jste říkala, že to jsou Vaše děti!

Koutňa: To jsem si dělala srandu.

Cestující: Ten dnešní svět je ale prolhaný, to snad není pravda...

....

Michal baští řízek, Patrik vytahuje chipsy a nabízí, cestující se divně dívá, píše sms-ky a nakonec vytahuje knihu "Didaktika osvícenství". Patrik odchází na záchod, Michal mu bere pití a přemýšlí, kam ho schovat. Koutňa dělá, že si čte.

Michal: Kam to mám schovat?

Cestující: No na mě se nedívejte, s tím já nechci mít nic společného. I když.. u mě by to asi nehledal. Ha ha.

Ondra schovává pití pod svou bundu.... Cestující je z nás evidentně nervózní a divně se dívá. Poté s úlevou vystupuje v Hranicích.

 

Fotky si můžete prohlédnout zde. A zdravím Frýdek-Místek!

Koutňa

Nepřehlédněte

facebook rajce youtube

 

pokyny k odjezdum

 

chci se stat clenem

 

Přerovský deník